|
|
| Fotky z roku 2011 |
|
|
V tomto roce nevzniklo příliš mnoho fotografií. K focení jsem se dostal vcelku málo a navíc ne vše se vydařilo podle mých představ. Pořízené fotky včetně těch co uvidíte, jsou spíše
dokumentační, tak trochu ve smyslu "byl jsem tam". Podařilo se mi uskutečnit cestu do Litovelského
pomoraví, kde jsem chtěl navázat na focení lužních lesů z Třeboňska, tentokrát na jaře. Měl jsem vcelku smůlu na počasí, často pršelo. Nicméně se celkem povedl Bouzov a Javoříčské
jeskyně. Lužní les byl suchý, vody bylo i v samotné řece Moravě cca o půl až tři čtvrtě metru méně, než na jaře je. Také už byly díky teplému počasí odkvetlé jarní kytky, jako jsou
třeba bledule a koberce čeneku medvědího měly kvést naplno zhruba za týden. I to k focení patří.
|
|
|
Další fotky vznikly během mého pobytu v Letovicích, navštívil jsem hrady Pernštejn a Svojanov. I tady nepřálo počasí a prostě zajímavě nasvícený hrad se vyfotit nepovedlo. Jarní
focení květin v Ratibořicích tentokrát bylo dosti vyčerpávající protože se nedařilo zachytit květy dle mých představ. O něco lépe dopadla další makra focená v létě, ať již to byly mouchy,
jasmín nebo na podzim nejrůznější suché plody.
|
|
|
Květnová návštěva ZOO ve Dvoře byla pohodová, zde pro změnu často bylo přímé ostré slunce i na škodu. Ale nějaké fotky se podařily. Věnoval jsem pozornost také Mumlavskému vodopádu.
Zdánlivě snadný cíl je ve skutečnosti docela oříšek, mám rozepsaný článek. Focení v Adršpachu, které patří k mým velmi oblíbeným činnostem načrtlo nový směr a to focení brzy ráno,
což jsem dále rozvíjel v dalších letech. Začátek zimy poskytl celou škálu zajímavých námraz.
|
|
|
Na konci roku 2011 nás postihla smutná událost, zemřel bývalý československý a český prezident Václav Havel. Mnoho lidí k němu upínalo své naděje na lepší
život po pádu komunistického režimu a mnoho jich bylo bohužel zklamáno dalším vývojem, což mu mnozí mají za zlé, myslím že ale neoprávněně. Pro mne to byla velká morální autorita.
Vážil jsem si ho i s jeho chybami. Tohle byl prezident za kterého se člověk, na rozdíl od Miloše Zemena a Václava Klause, nemusel stydět. Navíc mi v mnoha věcech
vždy mluvil z duše. Doposud jsem nafotil vlastně v podstatě jen jedny fotky, které lze nazvat reportážními - právě pietu za Havla na Hrádečku krátce po jeho úmrtí.
Havel se mnohdy kriticky vyjadřoval k ničení přírody a krajiny, což je důležité pro nás fotografy co fotíme hlavně krajinu. Jeho názory a postřehy nám budou chybět. Byly totiž
nadčasové a platné asi v každé době. Možná fotky z piety připomenou atmosféru a třeba popíchnou to dobré kdesi ve Vás. Myslím, že si určitě každý vzpomenete na ta vysmívaná slova,
že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí a možná vám v uších zní zvonění klíčů z listopadu 1989. Měl dar probouzet to dobré v nás.
|
|
| copyright © Ing. Miroslav Roubínek |
|
