www.FotoRoubas.cz
   web Míry Roubínka s fotografiemi a o fotografii
úvod fotky hlavní stránka nabídka odkazy
Fotografie z roku 2015
    Věnováno mému psímu příteli Kubovi, který nás opustil na konci února 2015. Umřel na rakovinu plic. Tak užívejte života, protože nikdy člověk neví, který den je ten poslední. A život a svět je krásný, však posuďte sami....
Ratibořice
Úpským povodím
Pekelské údolí na Metuji
Adršpašské květy
Zvířata
Střípky z Broumovska
Čáp
Bučiny u Milířů
Pískovna
Ruprechtický špičák
Trutnov a okolí
CIAF
   
   Tradiční jarní focení krokusů a jaterníků v Ratibořicích je každý rok pohodové a příjemné, jen je rok co rok těžší přijít s něčím novým. Tentokrát jsem se věnoval focení kytek v dešti a docela se dařilo. Galerii doplňuje několik fotek z Babičky a podzimní příbuzní krokusů ocúny, které rostou na několika loukách podél Úpy. Samotné povodí této naší podkrkonošské řeky také nabízí celou řadu míst k focení, jako je například malý zbytek lužního lesa Dubno, což je nefalšovaná divočina s bažinami. Krásné barevné scény pak vykouzlil podvečer v Hajnici, kdy jsem fotil žlutá pole se řepkou. Ta sice je spíše škodlivá pro naší krajinu ale jako barevný prvek v krajině je zajímavá. Podíval jsem se také do Pekelského údolí na Metuji, což je také hezký kousek naší země, hlavně na podzim.
   Na Broumovsku roste celá řada zajímavých a vzácných rostlin díky rozmanitosti biotopů v této krajině. I orchidejí zde roste celá řada, já jsem tedy zatím nalezl na několika lokalitách pouze Vstavače májové a Bradáčky vejčité. Začátkem léta kvete v chladných skalních roklích vysoká, na první pohled bodláku podobná kytka, Mléčivec alpský. Jeho modré květy nejdou v temných roklích prakticky přehlédnout. Má rád chladná místa. Kolekci květin doplňuje svěže zelené kapradí ze Sloního náměstí v Adršpachu. V tomto roce jsem také občas vyfotil nějaké to zvíře, ať už na jaře žáby, či různý hmyz nebo krkavce pod Čápem.
   V roce 2015 jsem nebyl nikde v zahraničí a tedy mohl jsem věnovat hodně času focení ve skalách a na Broumovsku. A celkem se dařilo. Třeba na Ruprechtickém špičáku jsem byl celkem třikrát, na Čápu také třikrát, několikrát v Broumovských stěnách. A to už celkem stačí k tomu, aby se podařilo zastihnout zajímavou náladu a světlo v krajině. Na Čápu je již několik let nová malá rozhledna, ze které se dobře fotí. Pozor ale na poměrně častý silný vítr, houpe s rozhlednou a jeho nárazy rozmazávají zejména záběry pořízené delšími časy. Měl jsem štěstí, zachytil jsem zde poměrně vzácné květnové mlhy a pak samosebou podzim s jeho zlatavými barvami, mlhou a dramatickými mraky. Z Čápu je také dobře vidět na rozsáhlé bučiny na protějším kopci, na Bučiny u Milířů. Ty jsou sami krásně barevné na podzim a v nich je to jak z pohádky, člověk čeká až potká elfy nebo jiné bytosti. Určitě vám neuniklo, že některé názvy jsem si vypůjčil z Pána Prstenů. Zlatěnka se sice do známých filmů nedostala, ale kdo četl knihu ví, že to byla přítelkyně Toma Bomabadila, který se o podobné lesy staral.
   V tomto roce jsem se nijak moc nevěnoval focení samotných Adršpašských skal, a tak fotografií třeba pískovny vzniklo poměrně málo, nepodařilo se mi zachytit nějaké zajímavější světlo. vynahradil jsem si to o několik let později, kdy pískovna čarovala a já byl u toho. Na Ruprechtickém špičáku se nám podařilo s kamarády zachytit hodně zajímavé situace. Díky tvaru tohoto prudkého kopce se zde dají pořídit záběry stromů plujících mlhou, a pocit, že je člověk v nebi, obklopen oblaky je zde dokonalý. Vznikla také celá řada fotek v Trutnově a jeho okolí, protože jsem fotil i jinde než v mých oblíbených skalách. Navštívil jsem společně s dalšími kamarády i obě rozhledny u Trutnova, jak Markoušovickou v kopcích nad elektrárnou, tak rozhlednu Elišku u pevnosti Stachelberg na Babí. Udělali jsme taky dva fotovýlety na Rýchory a i tam jsem pořídili několk zajímavých záběrů.
  Občas také fotím doma z okna, když je nějaké zajímavé téma, tak vznikla fotka čápů na protějším paneláku a také fotka Měsíce za úplňku. Když je příležitost, doma z balkónu také fotím blesky, ale ty nějak v tomto roce ne a ne pořádně chytit. Něco málo jsme nafotili na Slavném, ale i přesto, že blesků bylo hodně, jednalo se hlavně o výboje v mracích., takže prakticky nebylo nic vidět. Pak se fronta, která šla asi dva nebo tři kilometry severozápadně od nás, otočila, a během pár minut se přes nás přehnala. Zdeněk nemohl otevřít dveře od auta díky silnému větru, tak to zkoušel okýnkem, ale nakonec se do auta přeci jen dostal dveřmi. Blesky kolem nás práskali, tak jsme museli z vršku Slavného pryč, nebylo to úplně bezpečné a beztak by jsme nic nevyfotili díky dešti a větru. Kousek nad Radvanicemi jsme před lety objevili mezi loukami osamělý, hezky tvarovaný javor, který na podzim pokaždé navštívíme a v roce 2015 byl opravdu nádherný. Poslední fotky, které můete vidět jsou z letecké přehlídky CIAF z Hradce Králové, kam občas zavítáme s mým tátou.
Zpět na fotky