www.FotoRoubas.cz
   web Míry Roubínka s fotografiemi a o fotografii
úvod fotky hlavní stránka nabídka odkazy
Malé ukázky z aktuální tvorby
   Fotografie zveřejňuji až po dvou letech. Důsledný odstup má své důvody. Nicméně si myslím, že pro oživení webu není vůbec od věci několik málo nových fotek zveřejnit. Nejnovější fotky jsou nahoře. Koho zajímá i nějaké povídání k fotkám, je dole pod náhledy.
Galapágy, zvířata, ostrovy Rabida, Isabella a Tintoreras
Galapágy, zvířata, ostrovy Bartolome, Severní Seymour a Santa Cruz
V mlze
  Tak, a je to tady. Zbytek podzimu a i část zimy bude v sekci Současné tvorby patřit fotografiím z naší expedice na Galapágy. Byly jsme tam celkem 12 dní na konci února 2019. Fotografií z cesty je velké množství, proto jsem je rozdělil na několik částí. V první části ukážu fotografie zvířat, čili toho, kvůli čemu se na Galapágy jezdí. V části druhé ukážu podobu krajiny na ostrovech, která je také zajímavá a možná trochu neprávem ve stínu zvířat. V další části ukážu fotografie zachycující život lidí na ostrovech a i náš život zde. Pokud bude o fotografie zájem, tak jako poslední část kolekce nabídnu také několik málo dokumentárních záběrů z cesty tam a zase zpátky, kdy zejména cesta zpět, trvající 68 hodin byla poměrně zajímavá a nestandardní.
  Fotografií zvířat je samozřejmě nejvíc. Celkem jich mám připravených 76. Přišlo mi lepší celou kolekci rozdělit do menších přehlednějších částí podle toho, na jakých ostrovech byly fotografie pořízeny. Kolekce prvních 24 fotografií je z ostrovů Rabida, Isabela a Tintoreras. Rabida je nádherný ostrov. Je tvořený unikátní sytě cihlově červenou lávou. Ke zvířatům z Rabidy se ještě vrátím v další kolekci fotografií. Návštěva největšího ostrova Galapág Isabely byla super. Výprava za plameňáky, návštěva chovné stanice želv, koupačka na pláži a všude plno zvířat, prostě tropický ráj se vším všudy. A v baru u pláže populární CocoLoco, což se dá volně přeložit jako veselý kokos, což je kokos do kterého se naleje nějaký alkohol, přidá brčko a je to. Člověk si tak sedí v baru, drží si svůj kokos a cucá…
  Ve stanici jsme přistihli pár želv in flagranti, bylo to legrační, protože se po chvíli chtěl přidat druhý želvák, který byl taky pářeníchtivý, ale zůstal jen u vytrvalého pozorování situace. Část naší výpravy byla na pláži, kotvili jsme dál od přístavu. Kapitán nám povolil koupačku kolem lodi, neměli jsme ale plavat nikam daleko, přeci jen už to bylo otevřenější moře a tady by již mohli být velcí žraloci. Dno bylo asi deset metrů hluboko, a společnost nám dělalo hejno čtverzubců. Oždibují potravu z útesů nebo z lodi, a když si člověk nedá pozor, tak se zkoušejí přiživit i na něm. Nejedná se ale o útok, ale o omyl. Nakonec nám kapitán nabídl kolegu z posádky a člun, protože nedaleko byly útesy s kolonií terejů modronohých.
  Co více si přát, měli jsme tereje všude kolem a tak hlavně naši kamarádi Hroši fotí, co to jde. Na nízký ostrůvek Tintoreras, který odděluje od Isabely jen úzký průliv, jsme vyráželi ještě za tmy. Východ slunce na tropickém ostrově, těžko se to popisuje. Potkáváme zde i několik tučňáků, které by člověk v tropech asi nečekal, ale tihle jsou tu doma, jedná se o tučňáky galapážské. Mne se je nepodařilo vyfotit, byli moc rychlí. O pár dní později u jiného ostrůvku, u Čínského klobouku, jsme s tučňáky i šnorchlovali. Nízké slunce, všude samý leguáni, kteří se vyhřívali v prvních paprscích. Leguánů bylo místy tolik, že jsme měli obavy, abychom nějakého nezašlápli. Jak nejsou plaší, tak prostě na člověka vůbec nereagují. Vypadají jako draci a dají se zde fotit v nejrůznějších pozicích, což jsme rádi využili.
  Dalších 24 fotografií je z ostrovů Santa Cruz, Bartolome a nejvíc jich je ze Severního Seymouru. Bartolome je snad jako jediný z ostrovů na Galapágách známý nikoliv zvířaty, ale fotogenickým výhledem na průliv mezi ním a ostrovem Santiago. Tento průliv a skaliska kolem si zahrál i v některých amerických filmech. Ostrov Santa Cruz je z Galapág nejvíce obydlený, je na něm deštný prales a často zde prší, na rozdíl od většiny ostatních ostrovů, které jsou spíše suché nebo je tvoří poušť. Míst pro pozorování zvířat je tu poměrně hodně, včetně želvích rezervací, kde se jednak dají želvy dobře pozorovat a jednak se jim zde věnuje i určitá péče.
  Severní Seymour má přístupné dvě části. Obecně je pohyb po ostrovech či přístup na ně hodně omezený z důvodu ochrany zvířat. Severní Seymour je zejména hnízdištěm mořských ptáků. Přístupná je pláž na severní straně ostrova s přilehlými skalisky, kde lze pozorovat mořské leguány, kraby, pelikány a mangrovové porosty. Ostrov je suchý a zejména v jeho vnitrozemí je velké vedro, okolo 40 stupňů. Na jihozápadě ostrova je pak malý okruh skrz ptačí kolonie. Zvířata na Galapágách se nebojí lidí, což je natolik pro nás podivná zkušenost, že se na ni prakticky nedá zvyknout. Hnízdí zde hlavně fregatky, pak modrotlapky, čili terejové modronozí a další ptáci. Na pobřeží bylo i několik lachtanů. Na ostrově žije suchozemský leguán galapážský, který je větší než jeho mořští příbuzní a je i zajímavě zbarvený. Všichni leguáni jsou býložraví.
  Na podzim roku 2018 vznikly dvě poměrně rozdílné kolekce fotografií. Jedna zhruba v druhé polovině října, druhá v polovině listopadu. Zatímco první byla ve znamení všudypřítomného krásného a hřejivého světla, druhá je jiná. Ponuré a mrazivé listopadové ráno nabídlo scény utopené v šedivé a mrazivé mlze, do které později zasvítilo sluníčko, které nehřálo. Poněkud depresivní záběry ale mají své kouzlo. Sálá z nich nejen osamělost, smutek, určitá bezútěšnost či melancholie ale také půvab a poetičnost spící krajiny. Slunce dodalo šedivému a ojíněnému světu pohádkovou snivou atmosféru. Ta byla ale silně zneklidňující, protože v krajině už nebyly žádné barvy a světlo se třpytilo na kapičkách vysrážených na holých stromech bez listí a i modříny již byly opadané. Krajinu zaplavila chladná záře, která ale byla úžasná pro fotografie plné studeného světla, na hraně přepalu. Mlhy stoupající z pískovny bylo tolik, že již vytvářela samostatnou figurou a bylo nutné ve vztahu k ní řešit její začlenění do záběru, tedy kompozici.
   
Zpět na fotky